středa 23. července 2014

Rodičům: Žánr a hrdinové

(Pokud jste nečetli - Rodičům: Začínáme tedy slovo na úvod - pak zde)

Začínám seriál určený rodičům, ve kterým se chci věnovat interaktivnímu vyprávění. K této sérii článků mne přesvědčila nejen snaha o renesanci vypravěčství, ale především vydání série článků v časopisu Regenerace (červenec a připravovaný pro srpen 2014). Chci zde tedy sdílet své zkušenosti a myšlenky v šíři, ve které mi to omezený prostor periodik nemohl umožnit. Stále jde ale jen o nevelký výtah z mé podrobné knižní publikace: VYPRAVĚČSTVÍ)



ŽÁNR PŘÍBĚHU

Protože se bavíme o příběh pro děti, bude výsledným žánrem s největší pravděpodobností pohádka. Ale to je příliš neurčité. Pohádky zahrnují široké pásmo od historicky předávaných pohádek, přes moderní příběhy pro děti s dobrým vyzněním, až po fantasy užívající pohádkové prvky v rámci reálně pojatého prostředí. Stejně tak nejistá je míra a zjevnost násilí.


  • Zeptejte se dětí, CO BY CHTĚLI MÍT V POHÁDCE, kterou budete společně vyprávět. Konzultujte, zvažujte, dohodněte se, a vše si SEPIŠTE
  • Zvažte NAKOLIK SE MÁ v prostředí VYSKYTOVAT AKCE, jako násilí, dobrodružství, nebezpečí a nakolik spíše VZTAHY jako sociální vazby, láska (vztek i další emoce), vyjednání, dohodnutí se. (Akceptujte že kluky láká spíše akce, dívky vztahy.)
Příběh lze vyprávět prakticky o čemkoliv co obsahuje nějaký děj. Nějaké úkoly a výzvy, které budou pro hráče zajímavé. Musí obsahovat spor, ale nemusí jít o fyzický či nepřátelský spor. Prakticky nemusí jít o draky, války, ale třeba jen o přátelé z jedné vesničky a jejich dobrodružstyí. I když trošku nějakého kouzla či podivnosti by v příběhu mělo být, už jen pro to aby jsme naplnili žánr pohádky.



PROSTŘEDÍ

Abychom mohli definovat hrdiny příběhu musíme začít tím, že máme prostředí, místo, kde těmi hrdiny budou. Prostředí definuje obyvatele a obyvatelé prostředí!

MŮJ TIP: Přes snahu mít co nejbohatší prostředí umožňující zahrnout co nejvíce možných míst a událostí, je mnohem snadnější tvořit příběh v ohraničeném a jasně vymezeném prostoru. Do určité míry se dá říci, že čím je prostředí menší a pevněji dané, tím více vás vede a pomáhá vám. Bohatý potenciál je tu spíše na škodu a to jak pro přípravu (nejste ničím vedeni), tak pro samotné vyprávění (malá znalost prostředí vypravěče i hráčů, které musí tak být neustále ujasňováno a specifikováno). Proto doporučuji omezit prostředí na jasně vymezený prostor. (Rozsáhlý dům, malá vesnička s okolím, lesík, ...)  

Prostředí představuje jakési domovské místo hrdinů, kde to znají a kde jsou známy. Kde existují v rámci místních sociálních vazeb. Tím že bude toto místo relativně malé, znamená že i hráčům se podaří brzo jej poznat a tak reagovat v příběhu správně, jako znalí místa.
(Samozřejmě existují i příběhy, kde jsou hrdinové mimo jakékoliv sociální prostředí, něco jako vyvrhelové a tuláci. Ale pro děti nejde o úplně vhodný vzor. Existence v rámci nějaké sociální skupiny nutí hráče řešit sociální vztahy. Shodnout se a vyjít.)

Vše mimo je prostor, který je pro ně cizí a bude tak vždy vnímán. Z počátku toto okolí moc nevyužívejte. Je to náročnější jak na vypravěče, tak je složitější pro hráče. Zvláště pokud stále dobře neznají své domácí prostředí, nesžili se s ním, další cizí prostor je o to více znejistí.

Důležité je uvědomit si:
  • že příběh může opustit kdykoliv toto prostředí. Není pro vás nutně pevnou hranicí, ale je to místo které má status neznámého, či alespoň jiného.
  • že i v rámci jediného domu je vždy možno zařadit neznámou místnost, natož v prostředí o něco větším.
  • že aby postavy v rámci určitého prostředí fungovali správně, musí jej znát a chápat jeho zákonitosti i sociální vazby. Čím toto základní prostředí učiníte větší, tím déle bude trvat než si hráči zvyknou a naučí reagovat jako místní. (Vyrostlí v místě.) Pokud tedy nejde o prostředí, které již znají.


CO TEDY UDĚLAT: Vytvořte jednoduchý popis místa a prostředí, které jej charakterizuje.

Příklad: Příběh ve kterém jsou hlavními postavami bytosti kouzel a duchovní svět a zároveň současnost. Prostředím tedy bude především duchovní podoba (zásvětí) současného světa. To umožní dát pohled na svět lidí z pohledu jiných bytostí, přírody, zvýraznit problémy.


Bludička Cvendy (hráčská postava) - Tato ukázková postava ukazuje,
že pohádka má mnoho úrovní a poloh.
A ač není dobré děti vystavovat nepřiměřenému násilí
či strachu, nepřiměřené zjemňování může vytvářet falešný
dojem světa. Děti se skrze příběh učí. Tak je učte světu.
I skrze pohádku.



HRÁČSKÉ POSTAVY - HLAVNÍ HRDINOVÉ PŘÍBĚHU

Hráčských postav může být v příběhu od 2 do cca 8, ale pokud je postav spíše více, mohou být někteří hráči ostatními "překřičeni." Při 3-5 je hra pro všechny intenzivnější.

MŮJ TIP: Utvořte postavy jako skupinu existující i v rámci příběhu. (Kamarádi, sourozenci, členové týmu, posádka stroje, trosečníci, ...) Žádní náhodní sešlí, slabá vazba může vést k snaze řešit vnitřní spory ve skupině více dramaticky až destruktivně a příběh se vám tak může rozpadnout zevnitř.

Další důležitou věcí je to, že příběh, prostředí a postavy musí spolu souviset, být propojeni. Co se děje, se postav osobně týká. Nemají možnost se vykašlat na události, či je přehlížet. Události je ovlivňují.

Hlavní charaktery (herní postavy) vytvořte jako vypravěč vy. Buď jako několik postav ze kterých si mohou vybrat, nebo každému na tělo. Bude větší pravděpodobnost že do příběhu zapadnou a hráči si tak více užijí. Naznačte i minulost a propojení s místem. Jednotliví hráči si pak už toto zadání přizpůsobí své mentalitě. Zahrají tu roli dle svého. 

Pro dětské role platí (Zvláště pro menší děti):

  • Podobné pohlaví a věk (vyspělost)
  • Je dobré dát něco specifického či kouzelného (schopnost, předmět) Děti mají rády kouzla a těší to jejich magické vnímání.
  • Jméno ale dejte jiné, aby bylo zřejmé, kdy se obracíte k postavě a kdy k hráči.


Příklad:
Příběh ve kterém chci skrze postavy dát možnost pochopit duchovní svět a zviditelnit souvislosti. Zároveň ukázat že moc může být na překážku. A i odlišnost, strach z neznámého, předsudky. Hlavní postavy jsou dávné bytosti, které se skrze prokletí, které je věznilo, dostaly do současnosti. Přežili ostatní své.

  • Bludička Cvendy, paní světýlek a zraku (očí)
  • Vodník Kelpie, pán jezer a stojaté vody


Příště se podíváme detailněji jak vytvořit pozadí příběhu, svět, tak, aby byl žijící a inspirativní. Pomohl vám v tvorbě. Tyto články jsou vybrané a velmi zkrácené poznatky, které jsem uvedl ve své příručce VYPRAVĚČSTVÍ. Pokud vás Vyprávění zaujme, naleznete tam vše potřebné a mnohem více.

Žádné komentáře:

Okomentovat